Respekt, tolerance, podpora, úcta, nadhled… Jsou to krásné vlastnosti, které nám už od raného dětství všichni vštěpují. Respekt k jinakosti, tolerance ostatních, podpora blízkých, úcta ke starším, nadhled nad problémy…

 Aby bylo dodrženo těchto přenádherných zásad, vznikla politická korektnost. Nikdo nikoho nesmí urazit. Samozřejmě to má smysl. Nikdo by neměl být terčem urážek a pomluv – a už vůbec ne veřejně! Přesto mám pocit, že už to s tou korektností celý svět přehání. Na několika webech jsem se dočetla dokonce o tom, že v Barceloně zakázali některé pohádky – jsou totiž prý sexistické. Žena totiž přece nemusí čekat, až ji princ vzbudí polibkem, který neodsouhlasila. Ještě před třemi lety jsem si dělala legraci, že pohádka Kráska a zvíře je ukázka Stockholmského syndromu, teď mám skoro strach, že to tehdy někdo vzal vážně.
 Kromě absurdních zákazů vzniklo i pole obrovské volnosti. Za poslední rok jsem tak zjistila, že nejsou jenom muži, ženy a lidé, kteří se narodili ve špatném těle. Ukázalo se, že počet možných pohlaví se pohybuje kolem stovky. Některé země začaly v občanských průkazkách přidávat možnost do kolonky pohlaví zadávat „X“, další přišli s nápadem toalet pro lidi třetího pohlaví, jiné země se snaží pracovat na tom, aby se přestaly používat výrazy, které určují pohlaví. Místo slov „učitel“ a „učitelka“ se tak má používat termín „vyučující“. Skoro mě to vede k tomu, abych prohlásila, že se cítím být mrkví a budu pak propagovat zákaz veganství a vegetariánství…

 Zní to absurdně? Moje ironické prohlášení o tom, že jsem mrkev, je slabá káva. Jeden muž se cítí být absolutně bezpohlavní a prohlašuje, že je mimozemšťanem.
 Další muž se nechal přeoperovat na ženu a teď viní nemocnice, že dostatečně neprověřili jeho případ, protože se necítí být ani ženou. Prý se lékaři báli říct pochybnosti kvůli politické korektnosti. Myslím, že to je ten největší kámen úrazu – kvůli politické korektnosti raději polykáme svoje názory i odborné posudky, protože se bojíme, že budeme osočovaní z netolerantního jednání.
 Bojíme se využít svobodu slova, o kterou jsme tak dlouho usilovali…